Regionální členění

Jedu autem, oblohu pokryly černá mračna a za kopcem se slunce směje z modravého nebe na okresní město. Čím více se od města vzdaluji, přibývá kapek deště. Neuplynulo více než dvě minuty, když se rozpršelo naplno.

Na tomto nevlídném počasí nevidím nic ošklivého. Je mi krásně z každého pocitu a z každé myšlenky. Těší mě, že jsem tím, kým jsem, že mám život jaký mám a přátlé, které mám vemi rád. Těší mě nádherné stomy podél cesty, tajemný obraz, když vzhlédnu do výše na nevlídnou oblohu. Mám radost ze světa i z toho, jak bublající potůček nedaleko odtud ožil, to protože z lesa taje sníh. Bude se mi odtud těžko odcházet. Tak moc jsem si zamiloval život a lidi na zemi.

Cestou jich mijím několik a zastavuji před paní, nesoucí v každé ruce plnou tašku. Ptám se ji, jestli nechce v tomto počasí svést. Souhlasí a dřívější hřejivé pocity pro tu chvíli vystřídal pocit těšícího se člověka z toho, že tato neznámá žena nemusí vláčet tašky takovou dálku a jít v dešti.
Nasedla a cestou mi začla vyprávět o synovi, který ji dělá starosti, protože se neučí dost dobře na to, aby se dostal na školu, jakou by si přála, aby se dostal. Přišlo mi komické, o čem žena vyprávěla. Přestal jsem ji poslouchat. Bylo mi příjemnějším vnímat čerstvý vzduch, proudící pooteřeným oknem. Jako by to byl právě ten chladný vánek, kdo přivál představu, jak si s přátely skvěle užijeme večer. Ostatně, jedu do obchodu, abych na večer nakoupil. Žena, hovořící o svém synovi, utichla. Spozorněl jsem. Zřejmě čekala na odpověď a tak jsem zkusil střelit od pasu.
"Nebojte, syn se určitě umoudří. Mládí je mládí".  Žena začla pokračovat. Vida, asi jsem se trefil.
Kdy už lidé konečně pochopí, co je skutečně důležité. Kdy si už přestanou stěžovat, přestanou smýšlet jak smýšlí, živit to, co je špatné a hádat se. Tak krátce jsme tady a jak neskutečně hloupě marníme čas nad nedůležitým.
Dojeli jsme na místo. Koukám, jak žena vystupuje z auta a pokyvuji na její dík. Jiná žena se souká s kočárkem k silnici a zastavuje se. Dávám ji znamení, ať pokračuje. Počkám až přejde ulici, opětuji ji úsměv a pokračuji i já dál svojí cestou. 

Copyright ©  2009  E-VISION International s.r.o.

Powered by: Visual PHP™