7.1.2010 - dobré zprávy, Společnost, Mezilidské vztahy
Dnes jsem náhodou potkal dobrého přítele. Takového, kterého i když pokáte po dlouhé ...hodně dlouhé době... vždy si máte co říct... Mnohem víc než jen formální společenské fráze, které si se stiskem ruky a úsměvem, vyměníme s někým, koho sice dobře známe a dá se říct, že patří k našim přátelům, ale nějak už absence společných zážitkův poslední době zabraňuje v těch pár okamžicích při náhodném setkání, rozvinout větší konverzaci, než jen obvyklé: "To je doba co jsme se neviděli..." "Jak se máš.. a tak se měj, zase příště... " a tak podobně. Dnes jsem potkal dobrého přítele a měli jsme si co říct... navzdory absenci společných zážitků v poslední době, navzdory momentálnímu vlastnímu programu v té chvíli... všeho jsme nechali, sedli jsme si a pokecali. Měli jsme si co říct. Žádné formality. Dobrému příteli máte co řict... dobrý přítel si Vás poslechne...a naopak. Mluvili jsme, jedli a pili... Potěšilo mě to nečekané setkání. Odcházel jsem s dobrým pocitem. Čeklal jsem totiž už od začátku roku na nějakou dobrou zprávu... první v tomto roce.. a ta nepřicházela, spíš naopak. Žádné dobré zprávy. Až dnes.. dnes jsem potkal rovnou jejich posla. Mého dobrého přítele... posla dobrých zpráv. Tak nazdar Mildo... ;-)
Autor článku: Petr.Mojzir - zobrazit všechny články autora
| Počet zobrazení: 75 | Komentáře: 1 | hodnocení: (ohodnoťte článek 1-5 hvězdiček)
|
Sdílet |
|
| Staňte se autorem |
| Pomožte nám naplnit obsah dobrými zprávami |
| vložit nový článek |
