Tajemství roku 2012

15.11.2009 -  dobré zprávy, Společnost, Ostatní

Mayská kultura se datuje zhruba od 2000 př.n.l. až do roku 1541 n.l. Svého vrcholu dosáhla mezi 7. a 9. stoletím n.l. Mayové představují starobylé záhadné obyvatele Střední Ameriky. Vyskytovali se na území Yukatánského poloostrovu, kde je dnes Mexiko a Guatemala. Vynikali především v astronomii a matematice.
Vědci se dosud neshodli na příčinách úpadku mayské kultury. Existuje celá řada hypotéz - zemětřesení, kosmické vlivy způsobující změny klimatu, epidemie, společenský, ekonomický a intelektuální rozpad společnosti, snížení produkce potravin atd.
Mayové používali překvapivě důmyslný kalendář. Ten obsahoval asi třináct různých kalendářů, všechny ovšem pracovaly se standardní jednotkou o 260ti částech, nazvanou tzolkin, což znamená posvátný kalendář. Základem je matrice 13x20, nazývaná "mayský faktor". Třináctiměsíční mayský kalendář, v němž měl každý měsíc 28 dnů, je tedy jen jedním z mnoha kalendářů, které Mayové používali. Mayové nenechali nic náhodě a proto používali současně všechny jejich kalendáře.
Mayské chápání času, ročních období a cyklů prokázalo svou obsažnost a důmyslnost. Mayové znají mnoho odlišných kalendářů, z nichž některé přesně mapují časová období v rozpětí přesahujícím deset miliónů let.
Každý den v roce má v mayském kalendáři své jméno složené z několika částí. Skládání těchto částí, tak aby vytvořily jméno pro ten který konkrétní den, si lze lze usnadnit a zpřehlednit do sebe zapadajícími ozubenými koly. Každý zub každého kola nese určitou část budoucího jména dne. Úplné pojmenování dne tedy vypadalo například takto: „2 Ik 0 Pop“ – „2 Ik“ je den v posvátném roce, „0 Pop“ je označení místa, které tento den zaujímá v běžném roce. Takto složitý systém zajišťoval, že se den se stejným názvem opakoval vždy až po 52 letech.
Je obdivuhodné v jak širokém časovém záběru dokázali uvažovat. Na druhou stranu je zarážející, k čemu vlastně mohlo být v tehdejší době počítání v milionech let využito. Vlastně i dnes je užívání těchto čísel omezeno na pár vědních oborů (např. kosmologie).
Jestliže v kalendářní soustavě existovali takové pojmy jako alautun, znamená to, že také byly využívány. A skutečně. Archeologové objevili dva staré nápisy, na nichž jsou provedeny kalendářní výpočty 90 milionů a 400 milionů let do minulosti. Bohužel není známo, k jakým domnělým – zda vůbec k nějakým – událostem se tato data vztahovala.
Mayská proroctví byla vytvořena na základě jejich kalendářního systému. Mayský systém byl založen především na studování vztahu mezi pohyby nebeských těles a změnách v lidské společnosti.
Podle tzolkina, prochází sluneční systém přes velký koloběh více než 5100 let, od r. 3113 před Kristem do r. 2012 po Kristu. V tomto velkém koloběhu prochází pohybující se sluneční systém a Země galaktickými chvějícími se paprsky, přicházejícími z jádra galaxie. Průměr příčného řezu tohoto záření se rovná 5 125 roků na Zemi, což znamená, že by Zemi trvalo 5 125 let zcela tímto zářením projít.
Je ovšem nutné zdůvodnit, proč Mayové počítali počátek letopočtu na zmíněné datum v roce 3114 před n.l. Náš letopočet začíná údajným dnem narození Ježíše Krista, i když i ten je možné těžko ověřit a spíše se jedná o církevním koncilem určené datum. Muslimové počítají počátek letopočtu od poutě Mohameda z Mekky do Mediny v roce 622 n.l, jiné kalendáře se počítají od údajného stvoření světa, Řekové od roku 5509 př.n.l. , židé od roku 3.761 př.n.l.
Mayové věřili, že sluneční systém prodělá po tomto velkém cyklu, ovlivněném galaktickým zářením, obrovské změny, nazývané Galaktickou synchronizací. Podle mayského proroctví je v tomto velkém koloběhu 13 fází s podrobným vylíčením vývoje každé fáze.
Podle mayského kalendáře je rok 1992 prvním rokem posledního období závěrečné 13 fáze, poslední fáze velkého koloběhu. V mayském kalendáři je toto poslední dvacetileté období nazýváno Období očišťování Země. V tomto období bude Země zcela očištěna, včetně lidských srdcí (toto proroctví je velmi podobné proroctví severoamerických indiánů). Špatné bude vymýceno, dobré bude ponecháno. Po Očištění vykročí Země z galaktických paprsků a dosáhne "Časové synchronizace".
Podle mayského kalendáře skončí tento cyklus lidské civilizace 21. prosince 2012. Poté lidstvo vstoupí do zcela nové civilizace, která je s touto stávající nesrovnatelná. V den zimního slunovratu se slunce spojí s křížovým bodem galaktické sluneční dráhy a rovníkem, vytvářejíc tak "nebeskou bránu" v "temné trhlině" Mléčné dráhy, což pro Zemi vypadá jako otevření "dveří do nebes".
Hrou s čísly lze dokázat prakticky cokoli, pokud víme předem, co chceme dokázat. Mystika roku 2012 tedy může klidně vycházet z toho, že chceme dokázat, že v tomto roce se něco významného stane.
Různými postupy můžeme vždy dojít k tomu, že tento rok bude něčím významný, pokud však vezmeme v úvahu to, že nevíme, jak a kdy se měnila délka dne na Zemi, že žádný kalendář nevystihuje přesně astronomické datování vázané na polohu planet a Sluneční soustavy v galaxii a že vše je relativní vůči něčemu, a vezmeme-li v potaz prokázaný fakt, že v minulosti Země pravděpodobně docházelo vícekrát ke změně délky astronomického roku, jsou všechny výpočty zatíženy chybami.
Nelze tedy přesně stanovit datum konce čehokoli, lze jen tušit, že v budoucnosti se stane něco převratného. To je to, nač nás chtěly minulé civilizace upozornit a co naše věda nedokáže pochopit a stále ignoruje.

Zdroj:V.Gerla.Zivotni-energie.cz Mayská kultura se datuje zhruba od 2000 př.n.l. až do roku 1541 n.l. Svého vrcholu dosáhla mezi 7. a 9. stoletím n.l. Mayové představují starobylé záhadné obyvatele Střední Ameriky. Vyskytovali se na území Yukatánského poloostrovu, kde je dnes Mexiko a Guatemala. Vynikali především v astronomii a matematice.
Vědci se dosud neshodli na příčinách úpadku mayské kultury. Existuje celá řada hypotéz - zemětřesení, kosmické vlivy způsobující změny klimatu, epidemie, společenský, ekonomický a intelektuální rozpad společnosti, snížení produkce potravin atd.
Mayové používali překvapivě důmyslný kalendář. Ten obsahoval asi třináct různých kalendářů, všechny ovšem pracovaly se standardní jednotkou o 260ti částech, nazvanou tzolkin, což znamená posvátný kalendář. Základem je matrice 13x20, nazývaná "mayský faktor". Třináctiměsíční mayský kalendář, v němž měl každý měsíc 28 dnů, je tedy jen jedním z mnoha kalendářů, které Mayové používali. Mayové nenechali nic náhodě a proto používali současně všechny jejich kalendáře.
Mayské chápání času, ročních období a cyklů prokázalo svou obsažnost a důmyslnost. Mayové znají mnoho odlišných kalendářů, z nichž některé přesně mapují časová období v rozpětí přesahujícím deset miliónů let.
Každý den v roce má v mayském kalendáři své jméno složené z několika částí. Skládání těchto částí, tak aby vytvořily jméno pro ten který konkrétní den, si lze lze usnadnit a zpřehlednit do sebe zapadajícími ozubenými koly. Každý zub každého kola nese určitou část budoucího jména dne. Úplné pojmenování dne tedy vypadalo například takto: „2 Ik 0 Pop“ – „2 Ik“ je den v posvátném roce, „0 Pop“ je označení místa, které tento den zaujímá v běžném roce. Takto složitý systém zajišťoval, že se den se stejným názvem opakoval vždy až po 52 letech.
Je obdivuhodné v jak širokém časovém záběru dokázali uvažovat. Na druhou stranu je zarážející, k čemu vlastně mohlo být v tehdejší době počítání v milionech let využito. Vlastně i dnes je užívání těchto čísel omezeno na pár vědních oborů (např. kosmologie).
Jestliže v kalendářní soustavě existovali takové pojmy jako alautun, znamená to, že také byly využívány. A skutečně. Archeologové objevili dva staré nápisy, na nichž jsou provedeny kalendářní výpočty 90 milionů a 400 milionů let do minulosti. Bohužel není známo, k jakým domnělým – zda vůbec k nějakým – událostem se tato data vztahovala.
Mayská proroctví byla vytvořena na základě jejich kalendářního systému. Mayský systém byl založen především na studování vztahu mezi pohyby nebeských těles a změnách v lidské společnosti.
Podle tzolkina, prochází sluneční systém přes velký koloběh více než 5100 let, od r. 3113 před Kristem do r. 2012 po Kristu. V tomto velkém koloběhu prochází pohybující se sluneční systém a Země galaktickými chvějícími se paprsky, přicházejícími z jádra galaxie. Průměr příčného řezu tohoto záření se rovná 5 125 roků na Zemi, což znamená, že by Zemi trvalo 5 125 let zcela tímto zářením projít.
Je ovšem nutné zdůvodnit, proč Mayové počítali počátek letopočtu na zmíněné datum v roce 3114 před n.l. Náš letopočet začíná údajným dnem narození Ježíše Krista, i když i ten je možné těžko ověřit a spíše se jedná o církevním koncilem určené datum. Muslimové počítají počátek letopočtu od poutě Mohameda z Mekky do Mediny v roce 622 n.l, jiné kalendáře se počítají od údajného stvoření světa, Řekové od roku 5509 př.n.l. , židé od roku 3.761 př.n.l.
Mayové věřili, že sluneční systém prodělá po tomto velkém cyklu, ovlivněném galaktickým zářením, obrovské změny, nazývané Galaktickou synchronizací. Podle mayského proroctví je v tomto velkém koloběhu 13 fází s podrobným vylíčením vývoje každé fáze.
Podle mayského kalendáře je rok 1992 prvním rokem posledního období závěrečné 13 fáze, poslední fáze velkého koloběhu. V mayském kalendáři je toto poslední dvacetileté období nazýváno Období očišťování Země. V tomto období bude Země zcela očištěna, včetně lidských srdcí (toto proroctví je velmi podobné proroctví severoamerických indiánů). Špatné bude vymýceno, dobré bude ponecháno. Po Očištění vykročí Země z galaktických paprsků a dosáhne "Časové synchronizace".
Podle mayského kalendáře skončí tento cyklus lidské civilizace 21. prosince 2012. Poté lidstvo vstoupí do zcela nové civilizace, která je s touto stávající nesrovnatelná. V den zimního slunovratu se slunce spojí s křížovým bodem galaktické sluneční dráhy a rovníkem, vytvářejíc tak "nebeskou bránu" v "temné trhlině" Mléčné dráhy, což pro Zemi vypadá jako otevření "dveří do nebes".
Hrou s čísly lze dokázat prakticky cokoli, pokud víme předem, co chceme dokázat. Mystika roku 2012 tedy může klidně vycházet z toho, že chceme dokázat, že v tomto roce se něco významného stane.
Různými postupy můžeme vždy dojít k tomu, že tento rok bude něčím významný, pokud však vezmeme v úvahu to, že nevíme, jak a kdy se měnila délka dne na Zemi, že žádný kalendář nevystihuje přesně astronomické datování vázané na polohu planet a Sluneční soustavy v galaxii a že vše je relativní vůči něčemu, a vezmeme-li v potaz prokázaný fakt, že v minulosti Země pravděpodobně docházelo vícekrát ke změně délky astronomického roku, jsou všechny výpočty zatíženy chybami.
Nelze tedy přesně stanovit datum konce čehokoli, lze jen tušit, že v budoucnosti se stane něco převratného. To je to, nač nás chtěly minulé civilizace upozornit a co naše věda nedokáže pochopit a stále ignoruje.

Zdroj:V.Gerla.Zivotni-energie.cz

Autor článku:  Miloš - zobrazit všechny články autora

Počet zobrazení: 436	Komentáře: 6	hodnocení: (ohodnoťte článek 1-5 hvězdiček)
Sdílet		NEVHODNÁ ZPRÁVA ČI DISKUZE

Související zprávy

Diskuze k článku

Strana 1 z 1

Stránky: 1

Juga

Miloš 16.listopad 2009 15:00:04

Nejautoritativnější teorie vzniku světa pochází z Manuova zákoníku (Manu smrti), podle níž je stvořitelem celého světa bůh (déva) Brahma. Svět netrvá na věky, ale je periodicky ničen a znovu tvořen (čas je v hinduismu cyklický). Postupně prochází čtyřmi věky: Krta-juga,, která trvá 4000 let, tretá-juga trvá 3000 let, poté následuje dvápara-juga trvající 2000 let a nakonec Kali-juga v délce 1000 let (mezi každými dvěma věky je 400 let soumraku předchozího a poté 400 let svítání následujícího věku). Krta-jugam (též juga) představuje počáteční zlatý věk, každý další věk je o něco horší - upadají mravy, snižuje se délka života i inteligence (nyní žijeme v Kali-juze). Cyklus těchto čtyř věků se nazývá mahájuga a trvá 12 000 let. Až skončí, nastane pralaja - rozplynutí. 1000 mahájug tvoří jednu kalpu. Po uplynutí každé kalpy následuje mahápralaja - velké rozplynutí. Dvě kalpy také představují jeden Brahmův den (jedna kalpa pro den a jedna pro noc). Brahma se dožije 100 „svých let“, poté umírá, ale kosmický cyklus pak začne znovu. Existují i další podobné systémy, ale tento je nejrozšířenější.

Reagovat

21.12.2012 nebo 28.10.2011 ??

Miloš 15.listopad 2009 16:57:21

Po dvouletém studiu mayského kalendáře se přikláním k modelu C.J.Callemana, který za konečné datum Velkého cyklu (trvajícího 5125 let) určil 28.10.2011. Ať je to 2011 nebo 2012, tak to podstatné je pocit zrychlování času a probouzení se z duchovního spánku. Rozhodně doporučuji si Mayský kalendář tohoto autora prostudovat.

Reagovat

Galaktický střed

Kouky 15.listopad 2009 18:02:14

Já osobně nejsem pro žádné konkrétní datum. Od roku 1987 do roku 2023 je Slunce v tzv. Galaktickém středu. Střední hodnota tohoto intervalu je rok 2018.

V tomto intervalu se podle mě tedy dějí změny. Když k tomuto jevu došlo naposledy, nastala doba ledová, prudké ochlazení. Teď to bude přesně naopak. Nastane oteplování planety (viz. globální oteplování, roztávající ledovce, vypařování vody) a to nejhorší: Slábnutí nebo dokonce přepólování magnetického pole Země. To by znamenalo kolaps veškeré moderní komunikace (internet, tv, rádio, ...). A to je podle mě to, co se nám předkové snažili říct.

Mohu jedině doporučit dokument Nostradamus 2012.

Reagovat

Příčina střídání dob ledových

Miloš 16.listopad 2009 14:35:36

Doba ledová – chladnější období v dlouhoperiodických změnách klimatu charakteristické růstem polárního ledu i horských ledovců. Zvýšená ledová pokrývka je v dobách ledových zdokumentována na severoamerickém a evropském kontinentu. Ze známých period jde o 41 000 let a 100 000 let, pravděpodobně budou existovat i delší periody. Poslední doba ledová skončila před 10 000 lety. s relativně teplými obdobími je stále zahalena tajemstvím. Nejvíce přijímané teorie předpokládají, že k periodickým změnám klimatu dochází díky pravidelným změnám parametrů oběžné dráhy Země kolem Slunce. Jde především o stáčení perihélia (perioda 21 000 let), precesi rotační osyPrecese – obecně pohyb osy setrvačníku po kuželové ploše vlivem vnějších sil. V astronomii tak označujeme kuželový pohyb zemské osy s periodou 25 725 roků (tzv. Platonský rok). Pohyb osy způsobují kombimované síly Slunce, Měsíce a planet. Díky tomuto pohybu byla Polárkou egyptské civilizace hvězda Thuban ze souhvězdí Draka. (26 000 let), změnu sklonu zemské osy (41 000 let), změnu excentricity dráhy (96 000 let) a změnu roviny dráhy neboli inklinace (100 000 let). Tyto cykly jsou doprovázeny změnami zahřívání Země Sluncem.

Reagovat

Suma-Sumárum

Miloš 16.listopad 2009 15:36:41

Poslední doba ledová skončila zhruba před 10000 lety. Mayský Velký cyklus trvá 5125 let. To znamená, že od poslední doby ledové uplynuly zhruba 2 Velké cykly. Nyní žijeme v Kali-juze. Cyklus čtyř jug (věků) se nazývá mahájuga a trvá 12 800 let. Kuželový pohyb zemské osy (precese) s periodou 25 725 roků (tzv. Platonský rok)tedy zhruba obsahuje 2 Védské mahájugy a 5 Velkých cyklů Mayského kalendáře. Docela to zapadá, že? Nyní jsme v polovině Platónského roku. Co pěkného nám jeho druhá část přinese?

Reagovat

Suma-Sumárum

Kouky 16.listopad 2009 20:58:53

Jelikož tyto cykly se opakují vzhledem k lidskému životu po velkých intervalech, tak si neuvědujeme fakt, že ochlazování a oteplování planety je naprosto přirozené, jako třeba Jaro, Zima nebo den a noc. Toť můj názor pouze :-)

Reagovat

Strana 1 z 1

Stránky: 1

Nový příspěvek

Jméno:
E-mail:
Název:
Text:
Kontrolní kód: